Archilab | Rozhledna Mezná

Rozhledna Mezná

URBANISMUS

 

MÍSTO V KRAJINĚ – ŠIRŠÍ URBANISMUS

Rozhledna stojí na místě, ze kterého je výborný výhled na Křídelní stěnu s Pravčickou bránou a rovněž na Růžák, který tvoří její protiváhu. Ostatní směry jsou rovněž výhledově kvalitní, ale severojižní výhledová orientace je dominantní. Toto zjištění se stalo jedním ze základních kamenů koncepce. Na rozhledně jsou navrženy výhledové galerie v různých výškách právě v těchto hlavních směrech.

 

Místo v lokalitě – užší urbanismus

Rozhledna stojí na protáhlém hřbetu nad obcí Mezná, místo je nazýváno „ Na kopečku“. Hřbet má uměle vytvořený vrchol, který v sobě ukrývá podzemní zásobník vody. Je to i logické místo pro rozhlednu ale těsné sousedství těchto staveb je nemožné. Oslovili jsme vlastníka i správce stavby vodárny s dotazem, zda by souhlasili, aby rozhledna půdorysně přesahovala jejich stavbu, která by se skryla v podnoži rozhledny, ale nepodařilo se získat jejich kladné stanovisko. Z toho důvodu jsme hledali vhodné místo opodál a našli ho přibližně 50m východním směrem ve vrcholu průseku směrem na sever. Vybraná pozice je snadno napojitelná na cestu, která vede po vrstevnici pod hřbetem ze severní strany i na cestu, která lemuje hranici lesa z jižní strany. Napojení na tyto cesty definuje řešení nástupní partie rozhledny, která má dva směry přístupu a vytváří průchozí bránu.

Protažený tvar hřbetu kopce zase definuje protažený tvar půdorysu stavby – obdélník, zatímco kuželový vrch by implikoval spíše symetrickou stopu (čtverec, kruh).

Orientace stavby je přesně podle světových stran – to usnadňuje i orientaci v krajině při výhledech.

 

Místo v lokalitě – pozice mezi stromy

Jsou rozhledny ve volné krajině, z dálky viditelné a rozhledny skryté v lesích, které se v krajině pohledově příliš neuplatňují. Ke každému případu musí architekt přistupovat odlišně. Zatímco pro první případ je snad oprávněné zvolit sochařský tvar a vytvořit vizuálně silný orientační bod v krajině, u druhého případu by to byla jen sprostá exhibice výtvarných ambicí. Máme za to, že je potřeba je potlačit a orientovat se na bohatství vnitřního prostoru stavby. Vzniká elementární kvádrová hmota, která je silná právě svou jednoduchostí a přímočarostí. Čím méně navenek, tím více uvnitř. Velkorysý vnitřní prostor využíváme pro instalaci naučné vertikální stezky, například o chráněných ptácích dané ptačí oblasti. Ve větvích stromů, ve vzduchu, ve výšce, lidé, ptáci, poznání.

 

ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

 

Současné tvarosloví jako předpoklad pro nadčasovou kvalitu

Aby mohla být stavba v současnosti obhájitelná, musí být rovněž, jako to vždy bylo, navržena pomocí nejsoučasnějším prostředků a poznatků v architektuře. Není nejmenší důvod vykrádat minulost. Tyto tendence v rámci postmoderní citace jsou v současnosti překonané. Ospravedlnitelný je soudobý výraz založený na silném konceptu.

 

Veřejné prostředky jako závazek

Na rozdíl od minulosti, kdy byly rozhledny stavěny především z peněz mecenášů nebo sbírek, má být rozhledna placena z veřejných peněz. Jsme přesvědčeni, že jejich užití musí být hospodárné. Stavba se nesmí navrhnout neúsporně. To je další důvod velice jednoduchého základního geometrického tvaru. Lehká ocelová konstrukce, která se ve svých základních prvcích opakuje v každém patře, nese levné opláštění z dřevěných latí. Žádné komplikace a složitosti, které stavbu prodraží. S tím souvisí i výběr půdorysného tvaru z dvou protáhlých verzí: obdélníku a elipsy. Zvolen byl obdélník, který je konstrukčně racionálnější a finančně výhodnější.

 

Koncept stavby

Vychází z předchozích tezí. Stavba je zhmotněním příběhu o poznání. Je rozmanitá, na cestě vzhůru se mění. Je to protipól jednosměrně zaměřené koncepci starých rozhleden, které byly převážně nekonečným schodištěm.

Nástup je průchozí bránou, která je o patro výš opatřena galeriemi. Přichází-li víc lidí ve skupině, ti rychlejší již vyběhnou do prvního patra, aby mohli zamávat na pomalejší kamarády. Milý sociální moment na začátek.

Prvních šest poschodí má široký otevřený prostor mezi protilehlými schodišti. Vzniká velkorysý 16m vysoký prostor, který může sloužit pro expozici. Volný expoziční prostor se obchází ze všech stran, je umožněno vícestranné pozorování objektů.

Poté se protilehlá schodiště změní na společné ve středové pozici. Postupně nejdřív na sever a poté na jih se otvírají výhledové galerie a poté se dostaneme do patra s výhledy na všechny čtyři strany.

Poslední patro je svým způsobem střecha s výstupem. Nad Vámi se rozprostře pouze nebe, ve výhledu nebrání žádné sloupky, hrany střech. Cele panoramatický výhled bez omezení.

Vodorovnou rovinu zábradlí tvoří nerezový plech s vyrytými směry a jmény pohledových cílů v krajině.

 

Materiály a barvy

Volba materiálů je zcela tradiční. Obyčejná ocelová konstrukce s černým matovým nátěrem a dřevěné opláštění. Opláštění je pečlivě promyšleno: z užších stran je průhlednější, umožňuje průhled skrz tělo stavby a nechává tak rozhlednu splynout se svým okolím. Z širších stran je plášť méně průhledný a v šikmém průhledu ztrácí svoji průhlednost úplně a hmotný dojem stavby odkazuje na typické prvky krajinného rázu – skalní kužely.

Dřevo je použito jako materiál, který umí stárnout a časem dospívat. Dřevěné svislé prvky budou opatřeny ochranným přírodním olejem Biofa grafitového odstínu.

Monochromatická barevná kombinace se výborně hodí do březového černobílého háje a nechá dobře vyniknout exponáty naučné vertikální stezky.

Nášlapné vrstvy podlahy a schodišťových stupňů budou upraveny rovněž ochranným olejem Biofa, ale pro zachování delší doby bez vizuálních změn povrchu se předpokládá transparentní nátěr bez pigmentů.

Autor: Martin Řežábek, Jana Moravcová, studie až prováděcí projekt 20013-14

PROJEKTY