Techmania Plzeň

Hlavní expozice
Science centrum
Stavbě je třeba vnést živost, vytvořit napětí, vyvolat vibrace. Zdá se nevyhnutelné,
aby se zavrhly formy, které jsou technické ve smyslu klasické stavební geometrie.
Pozadí tvoří osnova pilířů, překladů, nosníků a továrních stěny. Popředí – náplň
a předmět návrhu - bude zhotoveno z rozdílné matérie a v rozdílné geometrii.
Technické vědy se realizují na platformě fyzikálních, tedy přírodních zákonů.
Záměrem je tuto souvislost zdůraznit a synteticky sloučit v jedno.
V hale vyroste živý organismus expozicí, který bude disponovat mnohými
schopnostmi živých bytostí. Bude pohyblivý, vonící, dotýkající se, mluvící a slyšící.
Různorodý v materiálech a jednotný v buněčné spojující struktuře. Zbarvení
a materiály souvisejí s konkrétní náplní expozic. Prostor mezi jednotlivými
expozičními buňkami bude tvořen bílými komunikačními trasami.
Barvy hrají v projektu přesnou roli: vše stavební – původní - je bílé včetně
podlah. Výjimku tvoří jen modré jeřáby. Do tohoto bílého prostředí jsou
vloženy expoziční buňky, jsou přeměněné stávající formy lávky a těleso toalet
a je vložen drobný nábytek (vše ve světle béžovém odstínu a recepční pult
(kovový). Bílá barva je ze stejného důvodu použita i na exteriér stavby. Imitace
cihel a další fasádní prvky vysochané z polystyrénu nemají žádné morální
odůvodnění nosit barevnost svých předloh. Sjednocení barvy představuje
sjednocení významu všech doplňků, tedy připouští jejich nepodstatnost.

Expozice
Expozice úmyslně není svázaná trasou od bodu A k bodu B dále C a tak dále.
Je to svobodomyslný hravý prostor plný překvapení a skrytých tajemství. Je
zcela jisté, že při opakované návštěvě a při použití jiné trasy uvidíme jiná zákoutí
a jiné významy a souvislosti celku.
Expozice jsou tedy vymezeny ve dvou úrovních: na podlaze a v úrovni očí.
Každé úrovni přísluší jiný tvar. Meziprostory tedy vytváří určitá náměstí a na
nich najdeme odpočinková sezení.
Jednotlivé expozice mají velikost přibližně stejnou, jako byly doporučené
rozměry. Vše je navíc přizpůsobivé měnícím se požadavkům. Vymezení expozic
je pouze změněným povrchem podlahy (kobercem nebo linoleem nalepeným na
stěrkové bílé podlaze) a panely, které jsou zavěšeny na lanové osnově upevněné
na jeřábových drahách. Panely jsou z pružných formovatelných materiálů
a v případě potřeby je možné měkce měnit jejich tvar. Uprostřed vybraných
expozic jsou poslechové trouby, které jsou opatřeny reproduktorem a lidem
stojícím pod nimi vyprávějí příběh expozice. V okolí trouby jsou v některých
buňkách rovněž odpočinková sezení.
Na panelech je expoziční grafika provedena ve třech výškových úrovních
- malé děti, velké děti, dospělí - s odpovídající podrobností sdělení – zábava,
odhalení, podrobné informace.
Prostor pro expozici je přerušený stěnou a omezený blokem toalet a lávkou.
Domníváme se, že lávka by mohla mít jinou konstrukci a formu, která tolik
neomezuje využití haly, ale respektujeme přání s lávkou nehýbat. Prostor
mezi oběma rameny lávky je vyplněn stupňovitým pódiem pro přednášky. Toto
řešení má tu výhodu, že není nutné přemísťovat exponáty při přednáškových
příležitostech. Stupňovité hlediště se pouze uzavře drapérií, která vnitřní
prostor odhluční a opticky uzavře. V době, kdy nebude přednáška – většinu –
času – bude hlediště sloužit pro volné sezení návštěvníků, chill out v expozičním
prostoru libovolně otevřený nebo uzavřený s proměnlivou atmosférou a
intimitou.
Blok toalet je obzvláště nepatřičným elementem uprostřed haly. Aby jeho
existence dostala smysl, přidáváme na jeho vrchol místnost bez stropu pro
pokusy. Tuto místnost dělí od ostatního prostoru poloprůhledné panely,
kterými je vidět, že se uvnitř něco děje, ale není nic slyšet. Místnost je přístupná
po schodech s bezbariérovým provozem na plošině.

Plzeň

2012

3. místo za návrh interiérů Techmanie, 1. místo neuděleno
autoři: Martin Řežábek, Ondřej Zámiš, Jana Moravcová